HISTORIE
Na Červenovodsku ve středověku žilo původně smíšené česko-německé obyvatelstvo. To do zdejších končin přicházelo v průběhu 14. a 15. století v rámci osídlování pohraničních oblastí Českého království.
Po bitvě na Bílé hoře, morové epidemii (1633) a vydrancování území vojsky generálů Torstensona (v letech 1642 a 1643) a Wittenberga (r.1646) za třicetileté války byl úbytek obyvatelstva doplněn novými kolonisty z Německa. Takže v 17. a 18. století došlo téměř k úplnému poněmčení obce. Z tohoto důvodu se veškeré zmínky o školách týkají škol německých.
Vůbec první zmínka o vzdělávací instituci na území obce se týká farní školy a je z roku 1697.
Další letopočet (1787) se vztahuje ke vzniku školy v Šanově, tehdy samostatné obci. V polovině 19. století byly otevřeny školy v Bílé Vodě (1845), v Moravském Karlově ( asi 1848), tehdy rovněž samostatných obcích zřejmě jako důsledek zavedení povinné školní docházky Marií Terezií v roce 1774.
V roce 1872 bylo rozhodnutím obecní rady z 10. července rozhodnuto zřídit novou budovu školy, ve které by byla kromě školy obecné taky škola měšťanská. Ta byla pak v roce 1875 otevřena a vyučovalo se v ní až do roku 2003. 
Ve své době byla největší v celé tzv. Severní Moravě (oblast zahrnující velkou část dnešního 
Šumperska a Zábřežska). Malý domeček, stojící v těsném sousedství, v němž se až do poslední doby vyučovalo, převzal dobrovolný hasičský spolek a přeměnil ho na zbrojnici.
Krátce po dokončení této budovy byla zahájena stavba nové školy v Šanově (1883), která byla otevřena 15.9. 1884. Dnes číslo popisné Šanov 106. Vyučovalo se v ní až do r. .…….. .Do té doby se v Šanově vyučovalo v domku čp. 69 (1868 – 1874). Snad tamtéž působil v letech 1874-77 učitel Anton Zelenka. Od roku 1877 až do r.1884 se vyučovalo ve staré škole čp. 89 (učitel Alois Wolf)5).
Měšťanskou školu v Červené Vodě navštěvoval v r. 1915 (byl zde na tzv. handlu) Petr Jilemnický, pozdější učitel a spisovatel.
Po vyhlášení samostatnosti československého státu v 28.10. 1918 byla v obci velmi záhy zřízena česká menšinová škola. Vyučování v ní bylo zahájeno 15.9. 1919 ( při otevření 36 žáků) 2). Jednalo se o domek v Č. Vodě čp. 162, který byl v r. 1991 zbourán (parkoviště u prodejny Galaxie ve středu obce). Vyučování později údajně pokračovalo v „řadovce“ při silnici z Červené Voda do Králík (proti nynějším Kartáčovnám. V roce 1923 byla dokončena stavba budovy pro českou menšinovou školu
, současně zde byla zřízena i třída školy mateřské (dnes obecní knihovna). Dlouholetým ředitelem této školy byl Antonín Kopa, který se v květnu 1945 do obce vrátil a později po volbách v květnu 1946 se stal prvním předsedou MNV v Červené Vodě 2).
I v okolních obcích byly zřizovány české menšinové školy. V Bílé Vodě 1.2. 1919 4) (dle místního pramene 1) až 1.12. 1920) – 40 dětí při otevření, v září 1921 v Mlýnici, počet dětí ani místo není známo.
Škola Bílá Voda, úředně zvaná Státní škola obecná v Bílé Vodě, pracovníky školy a příslušníky české menšiny byla nazývána Českou hraničářskou školou ve Vodě Bílé, severní Morava, sídlila v domě naproti lomu v Bílé Vodě (dnes dům p. Josefa Bína, B. Voda 51).
V roce 1926 bylo vyučování této školy převedeno do zcela nové budovy v katastru Červené Vody ( adresa až dosud Č.Voda čp.10). Tato budova byla původně zamýšlena jako škola pro červenovodskou i bělovodskou menšinu, nedošlo však k dohodě. Zachovala se školní kronika, která byla současně i kronikou české menšiny. V budově bělovodské školy byla rovněž i třída mateřské školy. Od 10.12. 1920 až do její likvidace na počátku října 1938 by jejím ředitelem Václav Rýznar.
I v Moravském Karlově byla v roce 1934 otevřena česká škola. Dozvídáme se o ní pouze ze zmínky v kronice školy v Bílé Vodě. Místo bohužel není známo.