INFORMACE RODIČŮM

ŠIKANA

Rodičům doporučujeme, aby si všímali těchto možných příznaků šikanování:

• Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.
• Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.
• Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem.
• Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chut k jídlu.
• Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem. 
• Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu). 
• Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!" 
• Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně. 
• Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí.
• Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze. 
• Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí. 
• Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům. 
• Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.) 
• Dítě se vyhýbá docházce do školy. 
• Dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku. 

Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.: 

• Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. 
• Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. 
• O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. 
• Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. 
• Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. 
• Stává se uzavřeným. 
• Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. 
• Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. 
• Zašpiněný nebo poškozený oděv. 
• Stále postrádá nějaké své věci. 
• Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy. 
• Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. 
• Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. 
• Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. 

(Zejména je třeba věnovat pozornost mladším žákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!)

                                                                                                                                                       1, 2