Vánoční výlet
Vánoční výlet
Na úterý 15. prosince se děti moc těšily. Čekalo nás předvánoční rozjímání u Třebechovických betlémů, návštěva obřího akvária a třpytivá výstava vánočních ozdob v Hradci Králové.
Společně s prvňáčky jsme ráno nastoupili do autobusu. Jeho řidič – pan Miroslav Thun byl před školou jako vždy včas. Hurá, vyrážíme!
Cesta probíhala bez problémů, a tak netrvalo dlouho a přišlo první vystupování v Třebechovicích pod Orebem. Však nás už na výstavě betlémů čekali. 
Nejdříve se děti šly podívat na mechanické betlémy. Byly vyrobeny z různých materiálů, některé pocházely z počátků českého betlemářství, jiné patřily již do současnosti, ale líbily se opravdu všechny. Děti velmi bavily
pohybující se postavy a zvířátka,hledaly některá řemesla, konkrétní postavičky, sdělovaly si mezi sebou dojmy. Než jsme odešli, paní učitelky potěšila pochvala od paní průvodkyně za vzorné chování dětí.
Po této prohlídce nás čekal nejcennější mechanický Proboštův betlém, známý jako Třebechovický. Tento 7 metrů dlouhý a téměř 120 let starý skvost tvořil Josef Probošt více než 40 let. Betlém je celý vyřezaný z lipového dřeva a je netypický tím, že zobrazuje nejen Kristovo narození, ale i další fáze jeho života až po Zmrtvýchvstání. U této pohybující se nádhery vydrželi i malí prvňáčci pozorně sledovat a poslouchat, i když mnozí ještě spoustě věcem asi nerozuměli. Škoda jen, že bylo po celou prohlídku zakázáno fotografovat.
Malou odměnou na závěr výstavy za pěkné chování byla možnost nákupu drobností na stálé prodejní výstavě betlémů a dřevěných hraček. Jako na každém pořádném výletě, děti musely něco pěkného vybrat pro své nejbližší, aby je po návratu mohly potěšit.
Máme prohlédnuto, nakoupeno, posvačili jsme … Rychle zpět do autobusu a už se moc těšíme do největšího
sladkovodního akvária v Evropě, které se nachází v Hradci Králové.
Autobus nás dovezl přímo před náš další cíl. ENVI DŮM s Obřím akváriem leží přímo ve středu Hradce Králové. Název „ ENVI“ je odvozen od slova environment, což znamená životní prostředí. Naše výprava byla rozdělena na dvě skupinky. Starší třeťáci se šli nejdříve projít deštným pralesem a obdivovat velké, ale i ty nejmenší obyvatele 130 tunového vodního tunelu. To bylo radosti a nadšení, když si zájemci mohli zakoupit krmení a všechny nenasyty z můstku v deštném pralese nakrmit! Po menších nákupech v obchůdku se suvenýry jsme se vyměnili s druhou skupinou a těšili se na „Projekci u rejnoka“. 
I tady se dětem moc líbilo. Kdo chtěl, mohl se v klidu usadit a odpočívat při dokumentu z vodních hlubin. Mnoha dětem však nedala klid želva, která vypadala, že je snad z kamene, jelikož za celou dobu neprojevila jedinou známku života. Stála v obřím akváriu s vodopádem, vůbec nic ji nevzrušovalo a jediný pohyb, který byl spatřen, udělala oční víčka. Asi jí spadla kapka do oka…Nikdo z dětí tak nevěřil ceduli, která hlásala, že případným odvážlivcům hrozí ukousnutí prstu.
Zato rejnok ve vedlejším akváriu se nenechal přemlouvat a předváděl nám krásné, přímo taneční kreace. Podle
pohybů a tvaru těla dostal přezdívku „létající talíř“. Neodolali jsme a alespoň zde jsme udělali pár snímků, protože u obřího akvária nebylo fotografování povoleno. Nastal čas opustit vodní tvory a chystat se na další, již poslední dostaveníčko. Všichni jsme se sešli venku před budovou. Čas při čekání na ostatní kamarády nám zkrátily roztomilé kozy v sousední zahradě.
Tak, jsme všichni, šupky do autobusu a jedeme se podívat, jak zdobily stromeček naše babičky, prababičky…
I tentokrát nás autobus dovezl téměř na místo, které jsme měli v plánu navštívit. Bylo to Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Děti už byly docela unavené, ale vánoční ozdoby je lákaly. 
V muzeu nás mile přivítali, nechali posvačit, a tak jsme, opět svěží, mohli obdivovat krásu třpytivých, barevných, korálkových ozdob. Byla to skutečně nádhera! Vždyť vidět na dnešním vánočním stromečku letadlo, auto nebo motorku by většina kluků určitě uvítala. A kde se vzali ti krásní ptáčci, kominíčci, panenky, houbičky, méďové…? Dnes je už asi marně budeme hledat doma na vánočním stromečku.
K Vánocům patří nerozlučně také zvonění zvonů, zvonků, cinkání zvonečků. Jak takový 
zvon přichází na svět, se děti podívaly ve vedlejší místnosti na výstavě zvonařství. Při odchodu si děti mohly pro štěstí na dva různé zvony zazvonit. Ještě zbývalo za poslední korunky pořídit nějakou tu ozdůbku nebo pohlednici a vrátit se zpět do autobusu…
A tak zvonění dětí odzvonilo i konec našemu výletu. Děti spokojeně usedly do autobusu, dojedly poslední svačinky, chlubily se svými dárky, některé sledovaly pohádku, povídaly, spaly…Třeba se někomu zdálo o tom, kam pojedeme příště.
Hezké Vánoce všem, krásný třpytivý stromeček a tichounké cinkání Ježíška!
S. Kopecká
Obrázky z výletu viz Fotogalerie