MY DĚTI V ČASE

     To, že to v dávných dobách neměly děti jednoduché, už vědí žáci třetí třídy díky projektu, který byl zaměřen na život dětí jejich hračky, oblékání apod. v minulosti. Z dlouhých dějin lidského života jsme vybrali tři období: pravěk, 12. stol. a 18. -1 9. stol. Den před vypuknutím samotného projektu jsme se pomocí různých knížek a encyklopedií ponořili do vyprávění o tom, jaké to dříve bylo. Prohlédli jsme si několik obrázků, řekli různé zajímavosti, vytvořili časovou osu, a tím tak získali o těchto dobách představu.

Následující den hned po prvním zazvonění vstoupila do třídy kouzelná postava, která uměla posouvat čas. Její pomyslné hodiny se vrátily až do časů pravěku. Naším pralesem se stala tělocvična. Tady jsme se pod vedením zkušeného pračlověka učili chytat mamuty, protáhnout a připravit své tělo na boj s divočinou. Zjistili jsme, jak jsme na tom s obratností, výdrží a rychlostí, bez které bychom v pravěké přírodě jen těžko přežili. V závěru putování divočinou jsme získali zprávy o tom, jak si počínaly děti, jež v této době na rozdíl od nás musely žít a vyrůstat doopravdy. Zprávy ale nebyly uchovány vcelku. Děti musely nejprve najít útržky, které k sobě pasovaly a tím se zároveň rozdělily do pěti skupin. V těch pak trávily celý den. Po návratu z divočiny do bezpečného prostředí třídy se nám podařilo dát dohromady nalezené informace. Zjistili jsme, jak děti v pravěku bydlely, co jedly, co znaly, co pro ně bylo nebezpečné a s čím si hrály. Ale to už pomalu klepal na dveře Čas, jež děti upozornil, že se hodiny opět otáčejí, aby posunuly čas do 12. století. Tato doba nebyla dětem neznámá. Dozvěděly se o ní nejen v povídání předešlého dne, ale měly také možnost poznat nástrahy válečné doby a život vojáků prostřednictvím vystoupení šermířské skupiny z Jeseníků, které proběhlo ve škole týden před tím. My jsme však nenavštívili válečné pole. Místo toho jsme se dostali přímo na středověký trh. Zjistili jsme, že dříve neměli obchodníci váhy a jiné dnešní pomůcky, a tak si museli poradit jinak. K měření používali svá vlastní těla, proto vznikly míry jako loket, sáh, stopa apod. Z trhu jsme se s nabytými zkušenostmi přesunuli do svých sídel- středověkých hradů, a tam jsme na zkoušku měřili různé rozměry místností a nábytků. Když byl hrad změřený, bylo důležité věnovat mu vlastní erb. Členové jednotlivých skupin, nyní urození příslušníci rodu navrhovali erb a název pro svůj vlastní hrad. Mezi šlechtické rody patřily Rudé srdce, Křížáci, Karlštejn, Oranžovky a Noční útočiště. Každý mohl navrhnout svůj vlastní erb, ale celá skupina se musela dohodnout na jedné věci, která bude tyto erby spojovat a bude nakreslena na každém erbu, což jsme s menšími zaváháním při domluvě zvládli a vznikla tak velmi originální a promyšlená sbírka erbů, na kterou by mohl být pyšný leckterý obyvatel hradu z dávné doby. Informace o životě dětí byly přidány na velký list papíru, kde si je budeme moci kdykoliv přečíst. Jen co jsme domalovali poslední detaily, už tu byl zase Čas, aby nás svou mocí přesunul do doby 18. - 19. stol. Ani tato doba nás nemohla překvapit. Život v tomto čase nám představil starý černobílý film adaptovaný podle známého románu Boženy Němcové Babička, který jsme sledovali v předešlých dnech v prvouce. Z učebnice prvouky jsme se také dozvěděli, jaké nástroje v té době lidé využívali na poli, jak vařili, v čem prali, cestovali apod. My jsme se ale opět blíže zaměřili na život dětí, především na jejich hračky. Stali se z nás totiž majitelé stánků s hračkami a měli jsme za úkol podle dostupných informací popisujících hračky 18. a 19. stol vybrat takové, které by mohly děti zaujmout. Z pěti skupin vzniklo pět stánků, jež vyráběly poutavé a barevné letáky pro malé zákazníky. A výběr byl opravdu velký: několik panenek, cínoví vojáčci, píšťalky, ale také například malé divadélko s loutkami apod.

     Do třídy naposledy vstoupil Čas, aby nás vrátil do naší doby, roku 2010. A nastal doba pro velké vzpomínání na to, co jsme se za celý den dozvěděli. Každá skupina zvolila vždy jednoho odborníka pro každé časové období, jenž měl za úkol představit informace, které se o něm dozvěděl.  První vystoupili zvolení odborníci na pravěk. Ti ostatním sdělili, co se nejzajímavějšího dozvěděli ze zpráv získaných v divočině. Pro období středověku bylo potřeba z každé skupiny zvolit odborníky dva. První představil údaje, které skupina zjistila při měření středověkého hradu, druhý zase prezentoval výrobu erbů jeho skupiny. Poslední odborníci se vžili do role prodejců hraček 18. a 19. stol a snažili se co nejvíce zaujmout svým zhotoveným plakátem hraček. Na konci dopoledne, kdy se nám podařilo procestovat několik období a pohlédnout na ně dětskýma očima, jsme se shodli, že dříve to měly děti opravdu mnohem těžší. Prázdné žaludky už volaly po nějaké dobrotě, tak jsme s dobrým pocitem, že nemusíme jíst kořínky a syrové maso jako pravěké děti, vyrazili na oběd.

     Další den jsme ještě jednu hodinu věnovali projektu. Společně jsme ještě jednou prošli krátce všechna období. Vzpomínali jsme, co nás nejvíce zaujalo. A každý si sám pro sebe vybral to období, ve kterém se mu líbilo nejvíce.

     Ze všech materiálu projektu byly zhotoveny tři velké listy věnované zvlášť každému období, které budou dětem po nějaký čas ve třídě připomínat střípky minulosti.

  http://cvvoda.cz/fotogalerie.html?galleryId=89

Hana Vítková